Prioritní osa 5: Energetické úspory

Specifický cíl: 5.1 – Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie

Cílem je snížit konečnou spotřebu energie a snížit spotřebu neobnovitelné primární energie prostřednictvím využití lokálních obnovitelných zdrojů ve veřejných budovách.

Typy podporovaných projektů a aktivit

  • Podporovaná aktivita 5.1a) Celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov, včetně projektů realizovaných metodou EPC:
    • zateplení obvodového pláště budovy,
    • výměna a renovace (repase) otvorových výplní,
    • realizace opatření majících prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí (např. rekonstrukce a modernizace vnitřního osvětlení, systémy měření a regulace vytápění a větrání, opatření zlepšující prostorovou akustiku, opatření zabraňující letnímu přehřívání),
    • realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla,
    • realizace systémů využívajících odpadní teplo,
    • výměna zdroje tepla pro vytápění, chlazení nebo přípravu teplé užitkové vody s výkonem nižším než 5 MW využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo chladu využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn,
    • instalace fotovoltaického systému,
    • instalace solárně-termických kolektorů.

 

  • Podporovaná aktivita 5.1b) Samostatná opatření výměny zdroje tepla s výkonem nižším než 5 MW využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii pro vytápění, chlazení nebo přípravu teplé vody za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo chladu využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn, instalace solárně-termických kolektorů, instalace fotovoltaického systému a instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, pokud veřejná budova splňuje určitou energetickou náročnost a v případě instalace systému nuceného větrání s rekuperací zároveň nesplňuje požadavky na zajištění dostatečné výměny vzduchu.

 

  • Podporovaná aktivita 5.1c) Výstavba nových veřejných budov v pasivním energetickém standardu.

Pravidla pro žadatele a příjemce podpory
Žadatelé o dotaci se řídí Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014-2020 (dále jen PrŽaP). Pro žadatele o dotaci z této výzvy je pro část B PrŽaPu účinná verze 24. Tato verze PrŽaP platí i pro procesy týkající se kontroly formálních náležitostí a pro Přílohu č. 1 PrŽaP, a to i v případě, že dojde k aktualizaci PrŽaP. V ostatních případech se budou žadatelé řídit tou verzí PrŽaP, která bude právě aktuální (tj. poslední verze).

V případě potřeby odborné konzultace projektu nás kontaktujte prostřednictvím e-mailu energetickeuspory@sfzp.cz.

Kraje
Obce a města
Svazky obcí
Městské části hl. m. Prahy
Organizační složky státu
Státní podniky
Státní organizace
Příspěvkové organizace
Veřejné výzkumné instituce
Veřejnoprávní instituce
Vysoké školy a školská zařízení
Nestátní neziskové organizace
Církve a náboženské společnosti a jejich svazy
Obchodní společnosti vlastněné ze 100 % veřejným subjektem vyjma příjemců podporovaných v rámci OP PIK

Dokumenty k výzvě

Dokumenty ke specifickému cíli

Obecně závazné dokumenty si můžete vyfiltrovat v sekci Dokumenty.
Dotazy ke 146. výzvě – SC – 5.1
Jsme obchodní společnost 100% vlastněná veřejným subjektem a chtěli bychom realizovat projekt energetických úspor na objektu v Praze. Můžeme žádat o podporu v OPŽP nebo s ohledem na typ našeho subjektu spadáme do OPPIK?

S ohledem na to, že OPPIK je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje, je realizace projektů na území Prahy omezena. Oproti tomu OPŽP, oblast energetických úspor, je primárně financována z Fondu soudržnosti, kde tato omezení nejsou. Projekt je možno realizovat prostřednictvím OPŽP.

V obci máme „starý“ kulturní dům, který je delší dobu nevyužívaný, udržujeme jej ale v relativně přijatelném technickém stavu (temperujeme), tak aby nedošlo k zásadnímu poškození budovy. Budovu plánujeme nově využít jako komunitní centrum obce. Je možno získat podporu na realizaci zateplaní, instalaci nového zdroje vytápění (nyní starý kotel na uhlí) apod.?

Ano, podporu je možno získat. Z našeho pohledu se nejedná o zchátralý nevyužívaný objekt. Energetická bilance objektu před realizací projektu bude vycházet z modelového provozu.

Jak je to s podmínkou realizace systému nuceného větrání s rekuperací u školských zařízení?

Ke splnění podmínky: „Pokud je jedním z opatření projektu zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy sloužící pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, musí být v rámci projektu navržen systém větrání v souladu s vyhláškou č.410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s Metodickým pokynem pro návrh větrání škol,“ je, vyjma památkově chráněných budov, nutné realizovat systém nuceného větrání s rekuperací. Podrobnosti viz „Metodický pokyn pro návrh větrání škol“.

Realizujeme ve škole projekt nuceného větrání s rekuperací. Budeme instalovat několik větracích jednotek s různým výkonem. Jaká hodnota výkonu bude vstupovat do výpočtu max. způsobilých nákladů?

Do výpočtu max. způsobilých nákladů bude vstupovat součet výkonů všech větracích jednotek.

Ve škole realizujeme projekt nuceného větrání s rekuperací. Budeme instalovat několik větracích jednotek s různou suchou účinností. Jakou hodnotu účinnosti máme uvést do přílohy žádosti „Indikátory (parametry) pro hodnocení a monitorování projekt.

V případě instalace více jednotek je výsledná účinnost definována váženým průměrem k výkonu jednotlivých jednotek.

Realizujeme projekt na zateplení a výměnu zdroje pro vytápění, kde nahradíme stávající kotel na zemní plyn (stáří nad 10 let) plynovým tepelným čerpadlem, doplněným o bivalentní zdroj (kondenzační plynový kotel). Budou náklady na tento bivalentní zdroj způsobilé?

Ano, u všech typů tepelných čerpadel jsou náklady na bivalentní zdroj (kromě kotle na tuhá či kapalná fosilní paliva) způsobilé, maximálně však do limitu definovaného v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“, vztaženého k instalovanému výkonu tepelného čerpadla.

Ve školním areálu chceme realizovat úsporná opatření (výměna oken, zateplení fasády) pouze na jedné budově. Je to možné, a jakým způsobem máme přistoupit k energetické bilanci v Energetickém posouzení před realizací projektu, pokud je areál vytápěn jednou centrální kotelnou?

Realizace projektu je možná. Energetická bilance bude v energetickém posouzení vycházet pouze z jedné budovy. Ve vztahu k této bilanci se bude potom posuzovat naplnění % kritérií úspor energie a snížení emisí CO2.

Realizujeme projekt zateplení školy, výměnu zdroje vytápění a instalaci nuceného větrání s rekuperací. Jakým způsobem dosáhneme na 70% podporu pro nucené větrání s rekuperací, tak jak je definováno v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“?

Pro získání 70% dotace na instalaci nuceného větrání s rekuperací je nutno celý projekt rozdělit do dvou žádostí podaných prostřednictvím MS 2014+, kde bude opatření „Nucené větrání s rekuperací“ podáno jako samostatná žádost s tím, že musí být splněna všechna obecná kritéria přijatelnosti definována aktivitou 5.1b v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“. Další část projektu (žádost na zateplení a zdroj vytápění) potom musí plnit podmínky aktivity 5.1a. U takto propojených žádostí je nutno před název projektu (musí být shodný pro obě žádosti) uvést „5.1a“ a „5.1b“. Co se týče povinných příloh k žádosti, tak je možné Energetické posouzení a Průkaz energetické náročnosti budovy zanést do MS 2014+ pouze u „hlavní části projektu“, tj. 5.1a. Pokud je projektová dokumentace zpracována společně, je možné jí také zanést pouze k hlavní části projektu, z položkového rozpočtu však musí být zřejmé náklady na jednotlivá opatření. Další povinné přílohy musí být předloženy u obou žádostí. V rámci Energetického posouzení musí být předložena ke každé žádosti zvlášť „Příloha č. 3 – Indikátory (parametry) pro hodnocení a monitorování projektu“, kde se budou rozdílně vyplněny Ekologické a Technické parametry projektu. Zbývající položky budou stejné. Dále je nutné, aby žadatelé na záložce „Popis projektu/anotace projektu“ uvedli text: „Jedná se komplexní projekt ke snížení energetické náročnosti budovy kombinovaný na dvou žádostech“.

Součástí projektu na zateplení budovy a výměny zdroje tepla, který je podán v rámci OPŽP, je také vybudování nové přístavby. V rámci tohoto Operačního programu nelze podpořit výdaje týkající se nástaveb a přístaveb. Jak si poradit s novým zdrojem, který bude vytápět jak stávající budovu, tak novou přístavbu?

V rámci tohoto projektu je nutné rozdělit výkon nového zdroje dle tepelných ztrát nové přístavby a stávající budovy po rekonstrukci. Při stanovení měrných způsobilých investičních výdajů (vyplňování Kumulativního rozpočtu k žádosti o podporu) týkajících se nového zdroje vytápění je nutné uvažovat pouze s výkonem nutným na pokrytí tepelných ztrát stávající budovy. Do tohoto limitu lze hradit nový zdroj tepla.

Projekt realizuje nový zdroj vytápění/tepelné čerpadlo – elektřina, jako náhradu kotlů na ZP. Kotle zůstanou špičkovým zdrojem. Jak jsou pro nás relevantní kritéria přijatelnosti: „V případě realizace zdroje tepla na vytápění musí dojít min. k úspoře 30 % emisí CO2 oproti původnímu stavu, pokud dochází ke změně paliva. Při výpočtu emisí je uvažováno s celkovou energií bez spotřeby energie na technologické a ostatní procesy.“ a „Pokud je to technicky možné, musí realizací projektu dojít k úspoře TZL a NOx.“

S ohledem na typ realizovaného projektu nedochází ke změně paliva. Nový zdroj tepla bude realizován tepelnými čerpadly (elektřina) v kombinaci s původními zdroji (kotle na zemní plyn). Elektřina není palivem. První podmínka je pro tento typ projektu irelevantní. Co se týče druhé podmínky, nelze očekávat redukci emisí TZL. Nový, a ani současný zdroj, lokální emise TZL neprodukuje. Emise NOx budou lokálně sníženy, jelikož dojde ke snížení výroby tepla plynovými kotli.

Jakým způsobem máme rozdělit náklady na projektovou přípravu v případě, že jde o kombinovaný projekt podaný pod oblasti 5.1 a) a 5.1 b)?

U smluv nebo objednávek, ve kterých nelze jednoznačně definovat, jaká část plnění se týká jednotlivé oblasti (například: odborný posudek, technický dozor, autorský dozor, apod.), je možné veškeré tyto náklady zahrnout buď k žádosti 5.1,a) nebo (například pokud by nebylo možné pokrýt tyto náklady stanoveným procentním limitem způsobilých výdajů), mohou být tyto náklady rozděleny poměrově na základě celkových realizačních výdajů jednotlivých oblastí. V tomto případě je pak nutné dodržet tento poměr i při rozdělení na účetních dokladech, kde musí být vždy příslušná částka doplněna i o číslo a název projektu.

Chtěli bychom realizovat opatření na úsporu energie na budově, která je architektonicky cenná. Jakým způsobem máme tuto skutečnost dokládat?

Doporučujeme předkládat stanovisko Národního památkového ústavu. V případě předložení stanoviska místně příslušného orgánu k výkonu státní správy v oblasti památkové péče, které nebude dostačující k posouzení, zda se jedná o budovu architektonicky cennou, bude SFŽP ČR požadovat i stanovisko Národního památkového ústavu.

V našem objektu jsme se rozhodli realizovat výměnu starého kotle na zemní plyn za nový kondenzační kotel a kompletní výměnu otopné soustavy, lze v takovém případě čerpat limit na vybudování nové otopné soustavy?

V tomto případě nelze čerpat limit na vybudování nové otopné soustavy, který lze čerpat jen v případě, kdy ve stávajícím stavu není instalována žádná otopná soustava. Náklady na rekonstrukci otopné soustavy lze buď zahrnout do limitu způsobilých výdajů na pořízení nového kondenzačního kotle, nebo do limitu tzv. dalších opatření, která mají prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy (limit 10 000 Kč bez DPH/ na uspořený GJ). V takovém případě musí být v energetickém posudku uvedena úspora energie zvlášť za výměnu zdroje a zvlášť za rekonstrukci otopné soustavy.

Chci se zeptat, zda jde samostatně podpořit stávající osvětlení za LED svítidla? Objekt ZŠ je již zateplený a jsou vyměněná okna.

Podpořit pouze výměnu osvětlení lze, resp. v rámci 5.1 a) je možno podpořit jakékoli opatření samostatně, pokud jsou splněny základní podmínky přijatelnosti projektu uvedené v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“, tj. limitní % úspora energie, emisí CO2 atd.

U jakých projektů dána povinnost navrhnout stínění?

U všech projektů zaměřených na zlepšení vlastností obálky budovy je povinnost doložit posouzení plnění požadavků ČSN 73 0540-2:2011) na tepelnou stabilitu místností v letním období včetně výpočtu. Pokud požadavky plněny nejsou, musí být, je-li to technicky a realizačně možné, navržena opatření stínění. Nemožnost realizace opatření musí být zdůvodněna/okomentována.

Je dotačními pravidly stanovena maximální hlučnost vzduchotechnické jednotky?

Požadavek na maximální hlučnost existuje pouze u projektů řešících větrání ve školních budovách a vychází z metodického pokynu pro návrh větrání škol. U relevantních projektů je nutno větrací zařízení navrhovat tak, aby hladina akustického tlaku A v učebnách nepřekročila hodnotu 40 dB (v souladu s normou ČSN EN 15 251) z důvodu nejistoty měření a možném výskytu tónové složky. V projektové dokumentaci vzduchotechniky k žádosti musí být uveden požadavek na plnění uvedené hlukové normy. Tento požadavek pak musí být zakomponován do zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele.