Ukázky realizovaných projektů

Nový superpočítač Českého hydrometeorologického ústavu spolufinancovaný z evropských fondů v rámci Operačního programu Životní prostředí zlepší a zpřesní varování před povodněmi i předpověď počasí.

První fáze instalace nového superpočítače pro předpovědní povodňovou službu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla dokončena. Tato služba je jednou z klíčových součástí komplexního systému ochrany před povodněmi a integrovaného záchranného systému České republiky.

Nový superpočítačový systém umožní realizovat pokrok klíčových předpovědních aplikací ČHMÚ. Dodávku, implementaci a servis superpočítače realizuje společnost Bull v rámci projektu 3MP - Modernizace systému Měření, Modelování a Předpovědí povodňové služby České republiky. Tento projekt je spolufinancován z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životního prostředí. Celkové náklady projektu dosáhly téměř 132,5 milionů korun, výše dotace činí téměř 120 milionů Kč.

Hlavní součástí první fáze dodávky systému je v dnešní době nejvýkonnější vektorový superpočítač NEC SX-9 se špičkovým výkonem 1,6 teraflops a jedním terabytem operační paměti, doplněný o dva podpůrné servery NEC Express 5800R140a-4 4-socket Enterprise Server a o globální diskové pole NEC gStorageFS s kapacitou přesahující 100 terabytů. Po dokončení migrace meteorologických aplikací na nový systém budou jeho početní výkon a operační paměť zdvojnásobeny.

 „S novým superpočítačem budeme moci zdvojnásobit rozlišení modelu ALADIN a také využít jeho novou verzi, která explicitně modeluje velké srážkové systémy a zároveň konzistentně parametrizuje srážkové systémy prostorově malých měřítek, jako jsou například bouřky," řekla vedoucí oddělení numerické předpovědi počasí z ČHMÚ Radmila Brožková.  „Zdokonalení provozní verze předpovědního modelu ALADIN nám umožní kvalitnější zabezpečení systému včasného varování a tím posílení preventivní složky ochrany zdraví a majetku obyvatel České republiky," dodala Brožková.

Michal Bratršovský je majitelem louky nedaleko obce Cerekvička v okrese Jihlava, kterou protékal otevřený napřímený vodný tok, jenž neměl žádný kladný vliv na životní prostředí. Pozemek byl podmáčený vodou a hospodářsky málo využívaný.

S finanční podporou z fondů EU nechal pan Bratršovský na pozemku postavit vodní nádrž s cílem zlepšit stav životního prostředí. Stavba by měla obnovit narušený vodní režim krajiny, zadržet vodu v přírodě a podpořit biodiverzitu. Vyšší retenční schopnost krajiny také pomůže snížit ničivé následky povodní, neboť částečně omezí povodňové kulminační průtoky a transformuje povodňovou vlnu. Bude zachycovat a akumulovat jarní vody a přívalové deště, které jinak bez užitku z lokality odtečou. V zadní části nádrže je zvolena úprava pro přirozený vznik litorálního pásma, čímž vzniknou příznivé podmínky pro rozmnožování a život obojživelníků. Kolem nádrže bylo vysázeno zhruba 10 stromů, většinou duby, olše a břízy.

Díky stavbě nádrže vzniklo ekologicky významné území se všemi doprovodnými změnami flóry a fauny. Stavba má mimo jiné i významný krajinotvorný účinek.

Samotná výstavba byla rozdělena na tři základní části: zemní práce - odtěžení materiálu, výstavba čelní homogenní hráze; výstavba objektů-výstavba výpustného zařízení, výstavba bezpečnostního přelivu; výsadba rostlin a dřevin. Odtěžený materiál byl použit při opravě cesty v obci.

Celková plocha území pro přirozený rozliv povodní: 3,85 ha
Celková vodní plocha obnovených nebo zakládaných vodních nádrží při Hmax: 0,4 ha
Celkový objem vodní nádrže nebo poldru při Hmax: 4 980 m³

Majitelé jednotlivých parcel v ulici Práčata jsou soustavně sužováni opadáváním horninových úlomků do dvorních prostorů, v některých případech jsou přímo ohrožovány vestavby či části domků. Stav horniny na povrchu skalní stěny je narušený, neboť hornina je velmi silně postižena tektonicky i zvětráváním. Její stav dále zhoršují náletové dřeviny působením svých kořenů.

V roce 2006 začalo město se sanací skály nad pozemky čtyř rodinných domků s podporou Ministerstva životního prostředí. Cílem je očistit a odstranit náletové dřeviny ze svahu, zpevnit skalní masiv kotvenou ocelovou sítí, přestříkat síť vrstvou stříkaného betonu tloušťky 100 mm a ochránit tak soukromé rodinné domky umístěné pod skalním masivem a jejich majitele před spadem zvětralého kamene. Navržená opatření by měla zajistit bezpečnost po dobu minimálně 20 let.

Objekt ZŠ Chudenín je v současné době vytápěn pomocí elektrických přímotopů, což je z hlediska fi nančních nákladů značně problematické. Předkládaný projekt řeší snížení spotřeby energie dvěma způsoby: 1.) zateplením obvodových zdí a stropů, 2.) výměnou otvorových výplní - oken a dveří.

Hlavní přínosy - Díky tomuto opatření bude dosaženo výrazné úspory finančních prostředků potřebných pro chod školy. Snížení emisí CO₂ o 19,89 t/rok, úspora energie 88 GJ/rok a úspora současných provozních nákladů 113,22 tis. Kč/rok.

Předmětem projektu je vybudování infrastruktury pro sběr a separaci komunálního odpadu v obcích mikroregionu Černilovsko. Vybudováno bylo 25 zpevněných ploch v podobě sběrných míst a sběrných boxů provozovaných obcemi podle jimi stanoveného režimu. Obce jsou také vybaveny dalšími kontejnery a pořízen byl rovněž automobil pro jejich svoz.

Hlavní přínosy - Cílem projektu bylo vytvořit pro občany infrastrukturu a podmínky pro separaci významné části komunálního odpadu, snížit množství netříděného odpadu ukládaného na skládky a zlepšit životní prostředí v obcích.

Projekt zahrnuje vybudování kompostárny o rozměrech 30 x 20 m pro bioodpady produkované v obci Příbraz. Realizací projektu byly vytvořeny podmínky pro řízené nakládání s bioodpadem rostlinného původu. Předpokládá se komunitní kompostování na předmětné ploše, kapacita plochy činí přibližně 100 tun bioodpadu za rok.

Hlavní přínosy - Z celkového uvažovaného objemu se předpokládá produkce bioodpadu od obyvatel v množství zhruba 60 kg na osobu a rok, tj. 13,8 t/rok za obec, část produkce bude obyvateli zpracována domácím kompostováním. Zbývající produkce bioodpadů pro využití v kompostárně je z obecních ploch.

Obsahem projektu je realizace chybějících prvků územních systémů ekologické stability, výsadba krajinných struktur - prvků ÚSES na k.ú. Tučín, v severovýchodní části obce. Plochy byly plně zemědělsky využívány jako orná půda.

Hlavní přínosy - Cíl projektu je v souladu s globálním cílem prioritní osy 6, jež hovoří zejména o zvýšení ekologické stability krajiny. Cílem akce bylo zlepšení stavu přírody a krajiny, a to budováním prvků územních systémů ekologické stability, přičemž došlo ke zvýšení počtu a plochy založených prvků ÚSES.

Trasa stezky byla volena tak, aby postihovala přírodovědecky nejatraktivnější místa a byla zároveň dostupná i pro méně zdatné návštěvníky. Trasa je navržena jako průchozí, tj. začíná a končí na jiných místech.

Hlavní přínosy - Smyslem přírodovědecky zaměřených naučných stezek je zvýšení ekologické gramotnosti široké veřejnosti. Naučná stezka Přírodou Svatého vrchu má návštěvníky lokality nejen seznámit s místními zajímavostmi, které (ať již bohužel, nebo bohudík) často unikají pozornosti veřejnosti. Jejím cílem je také naučit návštěvníka dívat se kolem sebe a chránit dochované přírodniny.

Náměstí Svobody v Jemnici je nemovitou kulturní památkou (č. rejstříku 86091/7-2722), jeho neoddělitelnou součástí jsou objekty na ploše náměstí - krucifi x u kostela sv. Stanislava, socha Jana Nepomuckého a mírový sloup. V současné době se na náměstí nachází (v prostoru kamenné zídky) přestárlé keře jalovců, které jsou navržené k odstranění a nahrazení novou zelení.

Hlavní přínosy - Cílem rekonstrukce náměstí je omezit parkování osobním automobilům a založit skupiny stromů, které zlepší kvalitu života člověka v urbanizované krajině.

Projekt řeší rekonstrukci základní školy část Hořany (čp. 51) a část Dolany (čp. 825) - zateplení objektů, výměnu oken a rekonstrukci topné soustavy.

Hlavní přínosy - Cílem projektu bylo snížení provozních nákladů a spotřeb energií a snížení emise CO₂ o 87,38t/rok. Neméně významná je úspora provozních nákladů 271 tisíc Kč /rok. Úspora energie 825 Gj/rok.